Povaha

Pak se neštítí ničeho. Proto je nejlepší rada mu neodporovat a raději udělat vše pro to, aby byl spokojený. Jinak zažijete peklo. Se svými vyhraněnými názory se netají a veřejně je prohlašuje. Chce všem otevřít oči a konečně si podrobit tu zbytečnou lidskou rasu. Tím pádem jeho přátelé jsou spíše poskoci, kteří mu důvěřují a on jim. To je tak trochu jeho slabina. Je spíš nedůvěřivý a nikterak opatrný. Vždy přímý, loajální, avšak alfa, která se nikomu nepodrobí a všichni musí jemu. Mistr manipulátor, fanatik. Tato slova ho vystihují asi nejlépe.

Historie

Kolikrát jim někdo vypálil úrodu jen tak. Měli štěstí, že vůbec žili, takže si nemohli nikde stěžovat. Bylo jim to k ničemu. Rodiče ho společně s bratry dokonce učili, jak se chovat, pokud k nim někdo přijede. Prostě se schovat a dělat, že neexistují. Čím byl starší, tím se s rodinou stále více dohadoval, protože nikdo z nich nesdílel jeho touhu po vzdělání ani umění. Byli spokojení s tím, jak si žili a farmařili. Všichni. Bratři, rodiče a další příbuzní. Nakonec to vygradovala do velké hádky, po které on v noci utekl a na farmu už se nikdy nevrátil. Odstřihl se od své rodiny a za své poslední peníze si koupil letenku, aby se mohl přestěhovat. Jenže co pak? Neměl na jídlo, ani na bydlení. Neměl žádný plán, pouze sen, že chce studovat umění. Neměl na výběr, pro své sny doslova dýchal, takže se začal prodávat. Stala se z něj děvka. Ovšem jen pro ženy. Mužům by se neprodal nikdy, to se mu vždy hnusilo a hnusí do teď. Je to nepřirozené a nechutné. Díky své pohledné tváři, cizímu přízvuku a exotickému vzhledu se dost brzo stal velice oblíbeným a vyhledávaným partnerem. A takhle pracoval asi rok, než si našetřil dostatečně na vlastní byt a školu. Konečně si mohl dovolit studovat. A jak se ukázalo, dobře udělal. Najednou se projevil jeho obrovský talent na kreslení a sochařství. Ani hudba a tanec mu nebyli cizí, takže začal dost stoupat. Profesoři ho začali všude protlačovat, aby naplno využil svůj talent. Z dítěte "z ulice" se stal muž z vyšších vrstev, díky lidem, se kterými se měl možnost stýkat. Prvně se stal uměleckým poradcem, radil bohatým, co má cenu nakupovat a co nikoliv. Při tom i sám tvořil a prodával své výtvory za nemalé částky. Nyní není nikdo, kdo by jeho jméno neznal. Jen opravdu uznávaným umělcem a má obrovský vliv.

Určuje trendy, stal se kritikem. Cestoval všude možně po světě, až se mu nakonec zalíbilo město Amicitia, kde se usadil. Upíři tu měli svůj klid, nebyl nikým naháněn. Tedy to si myslel. Jednou šel domů z muzea, kde zrovna pracoval na jedné soše, když ho najednou něco trefilo a on se skácel k zemi. Pak byla jen tma a hodně utrpení. Ten muž ho týral, dělal na něm pokusy. V tu dobu nevnímal, jak čas utíkal. Prostě přežíval ze dne na den a snažil se nepropadat panice. Avšak, bylo to tak moc těžké. Celý život hledal místo, kde se jako upír bude moci normálně zapojit do společnosti a bude mít klid. Myslel si, že to místo i našel, ale tenhle lovec ho vyvedl z omylu. Stále byl v očích někoho podřadný druh, který je třeba zkoumat. Později se u jeho pokusů začalo objevovat mladé děvče, které vždy plakalo. Drásalo mu to uši. Plakala, a přesto nic neudělala. Nevzdorovala tak, jako on. Vztek v něm jen rostl, v hlavě se mu začaly ozývat hlasy. Byl z toho zoufalý. Nevěděl, co se s ním děje. Nakonec však dívka přišla potřetí a sama. Čekal, že je to nějaká zkouška. Proto nevěřil tomu, když ho pustila. Nechtěl odejít, protože pak očekával nějaký krutý trest. V tu dobu se zase ozvaly hlasy a poručily mu odejít. Uposlechl stejně, jako když mu řekly, aby zabil svého trýznitele. Chystal se provést svou první vraždu, když se znovu objevila ona dívka. Podíval se na ní, ruce se mu třásly. Nemohl to před ní udělat. Najednou měl v hlavě příliš mnoho hlasů, myslel si, že se zbláznil, a tak nakonec uprchl bez své pomsty. Jenže rozjetý vlak se už nedal zastavit. Zjistil, že byl pryč několik týdnů, zhruba měsíc, načež mu byla diagnostikována lehká schizofrenie. Okamžitě se začal léčit a po nějaké době to dostal pod kontrolu. Zase se stal stabilní součástí společnosti. Opravdu jste tomu uvěřili? Tak jste naivní. Celá ta situace s lovcem upírů se stala jeho spouštěčem. Probudilo to v něm něco, co se nikdy nemělo dostat na povrch.

Najednou začal mít velice radikální myšlenky. "Vždyť upíři jsou mnohem silnější rasa, nadřazenější. Tak proč by se měli stále podřizovat?" Tuto otázku si pokládal stále častěji. Už se nechtěl nikomu podrobovat, být nadále obětí. A tak se zrodil Lanum R. Fernandéz. Fanatik a umělec v jednom těle. Dvě osobnosti v jedné mysli. Pokud si zapomene vzít své léky, což není zrovna ojedinělé, je to s ním mnohem horší. Stává se nepředvídatelným psychopatem, když začne poslouchat své vnitřní hlasy. Jindy, když je pod léky, tak je naprosto stabilní a nic nenormálního se s ním neděje. Avšak jak bylo již řečeno. Rozjetý vlak se nedá zastavit. Začíná seskupovat sobě podobné, hlásá, že lidé by se měli vyhubit, že to oni jsou nepřáteli a měli by se podrobit. Začal organizovat skupinu, dostal se do politiky a začíná ho uznávat stále více upírů. Stoupá, dostává se do čela. Je tohle snad předzvěst nové éry? Vznikne z toho válka? Kdo ví, jasné je jen, že něco se dalo do pohybu a již se to nedá zastavit. 

Zajímavosti: 

• Umí hrát na několik hudebních nástrojů 
•  Velice rád tančí, tudíž často navštěvuje plesy 
•  Moc nemusí zvířata 
•  Pracoval i jako model 
•  Nosí hodně šperků - prsteny, přívěsky, řetízky, náramky a drahé hodinky 
•  Má slabost pro boty. Má doma opravdu hodně párů bot
  

Tajemství: 

• Nechce, aby se o něm vědělo, že pochází z chudých poměrů 
•  Nikdo o něm neví, že pracoval v podstatě jako profesionální děvka 
• Byl unesen Nicolasem Darkwoodem a puštěn jeho dcerou Bethany 
• Trpí lehčí schizofrenií, která se však neprojevuje, pokud bere své léky